Pokud je perigeum někde nad 200 km, tak to vydrží pár měsíců. A pokud dalekohledem vidí 400 úlomků, tak jich bude daleko víc. Maličkých. A už gramový kousek může napáchat solidní paseku.

A zase jste nezohlednil jednu důležitou věc. Vy počítáte, že ten úlomek má rychlost původní družice, jen se mu změnila dráha z kruhové na eliptickou. Ale ono tomu tak být nemusí a u většiny úlomků ani nebude. Ty úlomky budou mít různou rychlost. A jestliže se snažili, aby většina spadla na Zem, tak o to větší mohou mít rychlost ty, co zamířily opačným směrem.
Když se těsně po nárazu srazily třeba dvě části družice, kdy jedna měla kilo, druhá gram a rozdíl rychlostí byl jen 1 m­/s, tak při vhodné konstalaci to ten gramový úlomek mohlo urychlit až o 1000 m­/s. A když to urychlení mělo správný směr, tak ten kousíček zamíří ještě výrazně výše, než je oběžná dráha ISS.

To by platilo jenom tehdy, pokud by to smetí obíhalo po kružnici se středem ve středu Země. Jenže ty trosky budou mít spíše eliptickou dráhu. A tady právě nastává ten problém, že se ve stejné ­"letové­" hladině potkávají satality, které mají kruhovou oběžnou dráhu a nějakou konstantní rychlost a mají ji všechny stejnou, protože jsou ve stejné výšce, se smetím, které se pohybuje po eliptické dráze a křižuje dráhu těch satelitů. A čím víc je ta dráha eliptická, tím vyšší rychlost vůči těm satelitům nebo ISS budou mít.